Zákon o zahraničním obchodu a platbách v Německu upravuje pohyb ekonomických statků, jako je zboží, devizy nebo služby ze zahraničí. Od roku 1961 tvoří rámec pro organizaci obchodu s ostatními zeměmi.
Pro Německo zákon o zahraničním obchodu a platbách reguluje ekonomický a zahraniční obchod mezi německými občany a cizinci na základě zásady ekonomického území. Zákon je založen na principu, že veškerý obchod s ostatními zeměmi je povolen bez omezení, pokud není výslovně podroben omezením. Pohyb zboží, plateb a služeb s cizími zeměmi je proto volný. Omezení mohou vycházet nejen z samotného zákona o zahraničním obchodu a platbách, ale také z jiných zákonů a předpisů - například celních předpisů, zdravotních předpisů nebo zákonů o regulaci trhu.
